Současnost
V posledních letech fungují v naší obci hasičské družstvo mužů a žen. Kromě soutěží, na kterých získávají přední místa, se také aktivně účastní brigád na zvelebování obce a pomáhají při organizaci různých společenských akcí v obci. V případě potřeby vypomáhají při likvidaci požárů v nejbližším okolí. Účastní se mnoha soutěží hasičských družstev a podařilo se jim vyhrát řadu pohárů.

Mezi vrcholy sezóny patří každoročně soutěž "O pohár starosty obce Řepice", kdy na místním hřišti za vydatného povzbuzování místních porovnávají své síly řepická družstva s hasiči z okolních obcí. Za 100 let trvání řepického požárního sboru prošlo jeho řadami několika generací členů a zároveň je to jedna z neodmyslitelných součástí života v Řepici. Současný Sbor dobrovolných hasičů v Řepici má celkem 46 členů, z toho 38 mužů a 8 žen.

Historie
V naší obci z iniciativy tehdejšího starosty obce pana Františka Vacka a řídícího učitele pana Františka Čalouna byla svolána ustavující schůze k založení hasičského sboru. Bylo to dne 15.června 1902. Již tehdy byly zpracovány a schváleny stanovy sboru hasičů. Jako činní členové se přihlásilo a bylo přijato 25 občanů obce, vesměs dodnes známá jména v naší obci jako: Vacek, Řanda, Samec, Uhlík, Bambásek, Kořínek Lebeda, Šourek, Žižka a mnozí jiní i dnes již jména zapomenutá jako : Pacourek, Červenýapod. Dalších 20 členů se přihlásilo do řad členů přispívajících, opět známá jména jako: Krajský, Broulím, Diviš, Masopust, Majer a jména již zapomenutá jako Kučera, Myslivec, Lípek a jiní. Na této ustavující schůzi byl projednán a zároveň řídící orgán sboru.

Byla určena a schválena spolkové místnost a to hostinec u Žáků, později u Samců čp. 8. Jak v každém spolku jak dříve, tak i dnes docházelo k rozporům, a to již na příští schůzi 19. června téhož roku byl zvolen nový podvelitel František Řanda. Dojednán a schválen byl i členský příspěvek na člena - 1koruna a 20 haléřů.

Následovala anabáze ponížených suplik a to: Okresnímu hejtmanství, jeho excelencí knížeti.Windischgratzovi ve štěkni, jeho urozenosti Eduardu, rytíři z Doubků v Okresu, jeho císařsko-královskému apoštolskému veličenstvu Pojišťovacímu úřadu Pláňanech a dalším o podporu na zakoupení nové stříkačky od firmy Smekal. K zakoupení stříkačky došlo v roce 1903 a byla to stříkačka samonasávací a koněspřežní. Tato stříkačka byla vysvěcena a velmi opěvovaná, neboť dosáhla tlaku plných 14 atm., což nedosahovali mnohé nejnovější motorové stříkačky.

Hasičský sbor sám hradil úroky z půjčky tuto stříkačku. Pořádaly se různé věnečky, bály, divadla a pod. Výtěžek třeba z nějakého věnečku činil např., jen pro ilustraci 36 korun, příspěvek obce řepické byl celých 60 korun. Byla tedy stříkačka a hasičský sbor,byl již akce schopný, čímž vstoupil tento sbor v ceně jednak u občanů a jednotka taky u okolních obcí. A tak šel nový život soukromé, obecně prospěšné i v práci hasičské.

Tedy v roce 1937, když již byl sbor z bohaté kulturní i pracovní činnosti majetnější, zapojil se do tzv. jihozápadní župy Majerovy v Horažďovicích, čímž mohli být i dotován z prostředků zemské hasičské hodnoty v Praze. Bylo tedy rozhodnuto, že zastoupí nová stříkačka, a ta motorová, s celkovým vybavením od firmy Ebbert v celkové částce cca 34 000,- korun. Dne 17. dubna 1937 byla přivezená do obce a vyzkoušená. Spolu s ní byly zakoupeny i nové hadice a cena všeho úhrnem činila 34 563 korun. Dobrovolnou sbírku v obci bylo vybráno 8 563 korun, subvence činila 5000 korun, z uložených vkladů zaplatila obec hotově 6000 korun a 15 tisíc korun si sbor hasičský vypůjčil, za což se zaručila samotná obec. Dne 4. června 1937 uskutečnilo slavnostní předání zakoupené stříkačky zdejšímu sboru - předával tehdejší starosta obce pan Josef Samec.

Slavnostní proslov při této akci měl tehdejší učitel pan František Filip a všem zúčastněným bylo předvedeno poplachové cvičení náletové a záchrana školních dětí skokem z prvního patra do záchranné plachty pro skok i tíž požární cvičení. Dále následovala prostná cvičení s plynovými maskami řepického a ptakovického hasičského sboru a též se předvedli školní žáci při cvičeníz dřevěnými sekerami a žebříky. Tyto všechna vystoupení se zhlédla s velkým zájmem všech a sklidila nevídaný potlesk.

Již od začátku sboru bylo domluveno, že se bude jedenkrát v týdnu provádět skušební cvičení s technikou, ale občas docházka členů slábla, hlavně o žních, ale vždy byl dostatek cvičících. Nepřítomni byli vždy řádně omluveni u velitele - tak kázala jejich čest. Zakoupením již zmíněné motorové stříkačky Ebbert, opět rapidně vzrostl zájem všech členů i občanů o udržení dobré úrovně a akce schopnosti sboru a zajímavostí je, že byly dokonce drženy noční hlídky dle rozpisu, hlavně v nebezpečných obdobích v roce, jako byly žně a otavy. Mnoho čtenářů si jistě vzpomene, že tyto hlídky byly drženy ještě do nedávna kdy jednoho zaměstnaného muže vystřídala jeho manželka.

Nelze si však namlouvat že bylo vše ideální a bez chybičky. Zalistujeme li v análech, dočteme se mimo jiné že velitel nabádá a vybízí členy pod pohrůžkou důtky, neboť už v této době byly konány župní kontroly činnosti sboru, což se v Řepici také naplnilo a to v roce 1910. Řepický sbor si ale ostudu neudělal. Další zemský dozor se konal 2.12 1923 a dopadl takže velmi příznivě. Tak bychom mohli listovat v historických písemnostech dále - členové odcházeli, s jíž z jakýchkoliv důvodů, ale novích také byl dostatek, takže můžeme říci, že se téměř nic nezměnilo.

Řepický hasičský sbor si v roce 1948 zakoupil svůj první automobil Praga a to od Městského pivovaru města Strakonice. Velmi ojetý automobil sloužil sboru s mnoha poruchami ještě pět let, do roku 1953. Mimo kondičních jízd bylo dne 19.9 1949 poprvé použito k dopravě mužstva a agregátu k požáru u paní Neuhaserové v Přešťovicích.

V roce 1957 ve dnech 23. a 24. listopadu se konali při výroční valné hromadě pravidelné periodické volby do výboru požárního sboru. Předsedou se stal pan Václav Šindelář z čp. 57 a velitelem pan František Řanda z čp. 11. Pan František ˇŘanda z čp. 43, dlouholetý objetav ý funkcionář ve sboru a dosavadní předseda, byl za odměnu jmenován členským předsedou sboru. V roce 1964 po červnovích volbách do národních výborů všech stupňů, konala se dne 13. prosince výroční valná hromada s pravidelnými volbami. Předsedou byl opětovně zvolen v tehdejší době soudruh Václav Šindelář z čp. 57, velitelem též sboru František Řanda a jednatelem byl zvolen soudruh Stanislav Louženský.

Život sboru nebyl v žádných dobách jednoduchý, ba mnohdy i krušný s nejednotný, ale každá nesnáz se vždy přestála a činnost se opět snahou některých funkcionářů rozběhla neboť obava s červeného kohouta vždy zvítězila protože nikdo nevěděl, kdy bude sám hasiče potřebovat a podřídil se potřebám sboru.