Historie obce

      První písemná zmínka o Řepici se objevuje roku 1251 v listině vydané Přemyslem Otakarem II. Že bylo okolí osídleno již dříve, dokazují prehistorické objevy B. Dubského, tehdejšího řídícího učitele v místní škole, které realizoval ve 20. letech     20. století /např. zbytky osad ze 4. stol.př. Kr. Jedním z majitelů obce byl koncem 14. století Chval, který později proslul jako neohrožený bojovník v husitských válkách v letech 1419-1434. V 70. letech 15. století až do roku 1552 vlastnili Řepici Řepičtí ze Sudoměře. Počátkem 80. let 16. století došlo k velkolepé přestavbě řepické tvrze. Tehdejší podobu Řepice z roku 1552    si můžeme pouze představit na základě písemného popisu: rozsáhlá tvrz, poplužní dvůr, zahrada, pivovar, sladovna, kostel, chmelnice, mlejn.  Největšího rozkvětu zažívala Řepice v době, kdy ji vlastnil a kdy zde pobýval významný český humanista     a místosudí království českého Jan Hodějovský, který vynaložil na její zvelebení mnoho peněz. Přestavěl zámek v renesančním slohu, rozšířil poplužní dvůr a zvelebil statek. Založil pěknou zahradu se vzácnými rostlinami a také vzácnou knihovnu. Do Řepice byli zváni významní humanističtí básníci a jiné osobnosti. Hodějovští drželi Řepici až do konfiskace .     Po bělohorské bitvě byl zámek, opuštěný majitelem císařským vojskem spálen a rozbořen až do základů. Hejtman císařského vojska obec vyplenil, vypálil zámek a poručil rozbourat zdi. Koncem 17. století koupil Řepici Losi z Losinthalu a poměry se zde začaly lepšit. Losi vystavěl chalupy pro své mlatce a věnoval ke každé pole a zahrádku /nejstarší část obce/. Koncem 18. století byly rozprodány pozemky v místě bývalého zámku, kde byly na přelomu 18. a 19. století vystavěny domky /střed obce/. V letech 1782-1922 vlastnili Řepici Windischgraetzové. V roce 1922 byl rozparcelován velkostatek na stavbu nových domků. Další vlna rozšíření obce nastala po parcelaci školního pozemku v roce 1958 /jižní část/. V posledních letech dochází opět k velkému zájmu o výstavbu rodinných domků v Řepici. V 50. a 60. letech 20. století žila obec bohatým kulturním životem. Fungovala zde osvětová beseda, hrála se staročeská konopická, máje, divadelní představení. Do roku 1960 byla Řepice samostatnou obcí, pak byla připojena k vedlejší obci Rovná a v roce 1976                     ke Strakonicím. Samostatnost získala opět v roce 1990.

Historické stavby v Řepici

Kostel
Bašty
Obytné stavení č. 1 včetně dvora štítu na bývalé ratejně
Kapličky
Špejchar

Žipkova kronika
Zachycuje dějiny Řepice od první písemné zmínky až po pisatelovu dobu.
Pamětní kniha obce Řepice
Kronika byla založena v roce 1923 a mapuje historii obce do roku 1939.
Školní kroniky
Ve třech školních kronikách je zachycena historie řepické školy a školství v Řepici. Byly psány v letech 1879-1978. První dvě jsou uloženy v Okresním archivu ve Strakonicích, třetí ve školním archivu základní školy ve Strakonicích.
Řepice 1940-1981
Do roku 1963 sepisoval zápisy místní učitel František Filip. V době okupace psal zápisy do školní kroniky /obecní kronika musela být uložena ve Státním archivu v Dejvicích/. V letech 1963-1984 byla Řepice bez kronikáře.Chybějící zápisy doplnil v knize Řepice 1940-1981 kronikář Zdeněk Turek spolu se zápisy z let 1982,1983 v roce 1984.
Kronika obce Řepice
V této poslední kronice je zachyceno dění od roku 1987 do současnosti. Součástí kroniky jsou obrazové přílohy.
Historie Řepice
Popisuje nejstarší historii obce od založení až do roku 1900, zpracovaná Jaroslavou Krejčovou v 90. letech 20. století.
Kronika hasičského sboru
Kroniku zpracovává Sbor dobrovolných hasičů.